Jdi na obsah Jdi na menu
 


MAKROBIOTIKA I.

MAKROBIOTIKA

Markéta Sulánská  www.sulanska.com
O stravovacích systémech bylo napsáno a vyučováno mnoho. Většinou lidmi, kteří byli zdraví a stravovací návyky byly součástí jejich vlastní cesty a uvědomování. S makrobiotikou je to však jinak. Makrobiotika byla koncipována pro lidi, kterým ani moderní věda nedávala šanci. Pro nemocné rakovinou, cukrovkou, roztroušenou sklerózou, onemocněním srdce. Pro lidi, kteří si museli v poslední chvíli uvědomit, že strava není jen to, co jíme. Strava je lék. A nejen to. Nicméně makrobiotika se v současné době stala součástí mnoha zdravých stravovacích systémů pro všechny, kteří chtějí změnit životní styl.
Strava ovlivňuje ve velké míře naše energetické vibrace, které pak mají vliv nejen na kvalitu života, ale i na meditace, duchovní růst a tedy i možnosti transformace. Většina makrobiotiků, co znám, jsou lidé, kteří prošli velkou zkouškou boje o život. Boje, kde medicína krčila rameny a říkala bohužel.  Boje kdy museli změnit vše. Počínaje vnímáním svého těla a myšlením konče. Boje, který často končil naprostou radikální restrukturalizací života, těla i mysli. Proto jim říkám vyvolení.
Jídlo jako dar
Makrobiotika není tedy dieta, kterou držíme, než se uzdravíme. Ani jarní detoxikační kúra. Je to životní filosofie očisty, harmonie a lásky. Když projdeme prvotním procesem čištění, začneme vnímat každé sousto jako dar. Jako lék. Jako něco, co souzní s našimi duchovními vibracemi a přitom přizemní tělo ke zdravým energiím matky Země.
Zjednodušeně řečeno makrobiotici jsou vegani, tedy ti, kteří nejedí nic živočišného (pouze bílá ryba v malém množství). Žádné sýry, mléčné výrobky, maso, vejce. Navíc však makrobiotik nekonzumuje cukr v žádné formě a preferuje vše celozrnné, hlavně rýži.  Systém vznikl v Japonsku a je postaven na ingrediencích asijské kuchyně. Kdo asijskou kuchyni zná, ví, jak je chutná, barevná a čerstvá. Žádné hotovky ani znovu ohřívaná jídla.
 Čím nejvíce argumentují opoziční dietologové ve veganské a makrobiotické stravě je nedostatečný přísun bílkovin, tedy proteinů. Je třeba však velmi důrazně upozornit na rostlinné bílkoviny, které jsou, dle mnoha vědeckých výzkumů, nesrovnatelně zdravější než bílkoviny živočišné. Konzumace bílkovin se stala v 19. stol. kulturním předsudkem, ve kterém žijeme dodnes. Razilo se heslo, více znamená lépe. Existuje mnoho přesvědčivých důkazů, že rostlinné bílkoviny jsou nejzdravějším typem bílkovin.
Rostlinnými bílkovinami proti rakovině
Sama jsem byla vegetariánkou 20 let a bílkoviny jsem přijímala v podobě mléka a mléčných výrobků. Přesto jsem onemocněla rakovinou. Takže někde se stala chyba. Začala jsem pátrat po informacích o živočišných bílkovinách. V té době vyšla v češtině kniha Čínská studie od T. C. Cambella Ph.D. V této studii se spojily týmy amerických a čínských vědců a porovnávaly stravu obou kontinentů ve vztahu k výskytu rakoviny a srdečních onemocnění.
Doktor Cambell zasvětil celý svůj život výzkumu, který osvětluje vliv stravy na nemoci moderního věku. Právě zde jsem objevila, co jsem hledala. Cituji závěry jednoho z mnoha laboratorních pokusů: „V našich pokusech rostlinné bílkoviny nepodporovaly rakovinný růst ani při zvýšeném příjmu. Bílkovina gluten pocházející z pšenice nevykázala stejnou aktivitu na růst rakoviny, jako kasein (bílkovina z mléka), ani když byla podávána ve větším množství.“ V tomto světle náhle nevypadaly bílkoviny z mléka dobře. To, co podporovalo růst nádorů, byly bílkoviny z kravského mléka. Cituji dále: „Zvýšený příjem kaseinu podporuje vznik rakoviny prsu u potkanů.“
Kniha je opravdu velmi poučná a zajímavá. A to hlavně z toho důvodu, že autor je vědecký pracovník, a přesto nespolupracuje a vždy se vyhýbal spolupráci s jakýmkoliv farmaceutickým konglomerátem. Jak víme, většina vědeckých týmů a lékařů je sponzorována farmaceutickými firmami, proto je dnes důvěryhodnost vědeckých objevů v oblasti medicíny, která jsou zveřejňována, více než sporná (příkladem může být manipulace s virem prasečí chřipky).
V současné době víme, že lidské tělo díky velice složitým metabolickým procesům dokáže z přirozeně se vyskytující rozmanitosti rostlinných bílkovin, se kterými se setkáváme každý den, získat všechny esenciální aminokyseliny. Nemusíme proto konzumovat kvanta rostlinných bílkovin ani je pečlivě při každém jídle kombinovat.       
Makrobiotika - potrava i spiritualita
Pravdou je, že mnoho duchovně citlivých jedinců makrobiotiku zvolilo samo proto, že vibračně odpovídá nejvíce duchovním vibracím lidského potenciálu. Navozuje samovolně prožitky Jednoty. Uvědomění, že člověk je tvořen stejnou energií jako strava, kterou konzumuje. Doslova čistota stravy vytváří čistotu mysli. Kdo praktikuje půsty nebo jednoduché očistné kůry ví, o čem je řeč. S makrobiotikou se člověk cítí pročištěn a propojen s jemnými vibracemi univerza. Makrobiotika a veganství jsou dalším krokem k projevu vyšší skutečnosti jedince i celku.
Složení makrobiotického jídelníčku se řídí vyvážeností jinu a jangu. To znamená, že každá potravina má svůj energetický pól a je třeba přijímat tyto energie v rovnováze. Dále by se mělo přihlížet k ročnímu období. V létě více zeleniny, v zimě více obilovin. Základním vzorcem pro makrobiotické stravování je 50% obiloviny (hnědá rýže, pšenice, žito, oves, jáhly, kroupy), 25% vařené zeleniny, 10% bílkovin (luštěniny, tofu, sója), 10% pickles (kvašená zelenina), 5% ostatní (řasy, makrobiotické moučníky, dochucovadla).
Ideálně by se makrobiotika měla připravovat na plynovém sporáku a v zdravotně nezávadných hrncích a pánvích. Používáme nerez nebo green pan. Teflon je nevhodný, neboť během vaření uvolňuje škodlivé částice chemického povrchu. Mikrovlnky a mražení potravinu zcela usmrtí tak, že je vibračně mrtvá.
Makrobiotika má dvě zřejmé stránky. Jednou stránkou je strava a druhou je spiritualita, duchovnost. Mnozí lidé říkají, že makrobiotika je příliš materialistická - stále se zabývá stravou. Ale strava není jen hmotou. Nemůžete spojit proteiny, sacharidy, tuky, vitaminy a minerály a vytvořit potraviny. Potrava je duchem. Duch je potravou. Potrava a život jsou jedno, potrava a duch jsou jedno. Je zde vždy Jednota.                                              H. Aihara